Budova Domova na rozcestí Svitavy je bývalý klášter. Z historie kláštera nám bohužel nezůstalo mnoho zachováno. Nejstarším objektem je kaple, která byla původně dřevěná. Po požáru, který objekt zcela zničil, byla na stejném místě později vystavěna kaple kamenná. Zámožný svitavský občan Thomas Christ věnoval městu peníze na výstavbu kláštera s přáním, aby řádové sestry pečovaly v tomto klášteře o nemocné staré občany a malé děti.
V ústavu působily řádové sestry sv. Vincence de Paul, přistěhované z rakouského mateřince v Gutendorfu, a později i řeholní sestry řádu svatého Bazila. Ke klášteru patřilo rozsáhlé hospodářství, velká zahrada a polnosti.
Kolem roku 1920 bylo z nemocnice do kláštera přestěhováno oddělení pro nemocné ženy. Zároveň bylo v klášteře zřízeno oddělení pro staré a osamělé ženy a mateřská škola. Služby v nemocniční části kláštera vykonávali lékaři z nemocnice a ostatní péči měly na starosti řádové sestry.
V roce 1945 byl klášter konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky a přešel do vlastnictví státu. Majetek kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul byl v r. 1974 vypořádán smlouvou mezi ČSSR a Rakouskem.
Po roce 1948 se mění koncepce poskytované péče této instituce a vzniká tu státní ústav pro oligofrenní ženy. V ústavu sloužily nejen řádové, ale i civilní sestry. Ústav byl řízen Okresním národním výborem ve Svitavách později Okresním úřadem. Majetkoprávní spory však pokračovaly a byly definitivně ukončeny v roce 1997.V sedmdesátých letech byl ústav přejmenován na Ústav sociální péče a byl řízen Okresním ústavem sociálních služeb. Od roku 1993 má ústav právní subjektivitu. V roce 2002 se stal zřizovatelem ústavu Pardubický kraj.
Do roku 1990 se na vzhledu interiéru a exteriéru ústavu nic neměnilo, na budovách se prováděla jen nejdůležitější údržba.
V roce 1993 se přebudovala kotelna ústavu na kotelnu plynovou, jejíž provoz byl později zcela automatizován. V roce 1997 až 1998 se vytvořily nové denní místnosti pro klientky a první menší dvou a třílůžkové pokoje na II. oddělení.
V září 1998 započaly práce na rekonstrukci budovy III. oddělení. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1999. Celkové řešení této budovy odpovídalo tehdejším standardům novodobého bydlení v ústavu. Od roku 2000 se pokračovalo rozsáhlými opravami budov, úpravami interiérů ústavu zejména vstupu a vrátnice, výměnou dlažeb na chodbách, opravami koupelen a hygienických zařízení, výstavbou skleníku a položením nové kanalizace ve dvoře ústavu. Významnou opravou prošla kaple – byly provedeny vodorovné izolace proti vlhkosti, sanační omítky a kaple byla vymalována.
Ústavní stravovací provoz a prádelna byly opraveny tak, aby splňovaly přísné hygienické předpisy. V roce 2003 byla opravena budova za kaplí, včetně venkovní fasády. Průběžně probíhaly další opravy a úpravy areálu, které byly zaměřeny především na zmenšení zbývajících více lůžkových pokojů na pokoje maximálně třílůžkové.
Rozvojové plány se ubírají směrem integrace klientů do běžné společnosti, je naplňována vize transformace a deinstitucionalizace zařízení.
V roce 2004 bylo uvedeno do provozu první chráněné bydlení pro 12 klientek v budově vily na ul. Nádražní ve Svitavách. Od roku 2008 se služba chráněné bydlení rozšířila do bytů v běžné městské zástavbě. V současné době je poskytována služba v 11 pronajatých bytech a jednom pronajatém domku, celkem 46 klientům.
V roce 2010 byla převedena část budovy (bývalé 1. a 2. odd.) do majetku města Svitavy. V těchto prostorách, které prošly rozsáhlou rekonstrukcí, zřídilo město Svitavy Seniorcentrum pro svoje občany.
V roce 2012 se rozšířily služby o poskytování terénní služby podpory samostatného bydlení a následujícího roku byla uvedena do provozu odlehčovací služba. Nutnost zřízení těchto služeb vyplynulo z důvodu vysoké poptávky veřejnosti a z potřeby zajistit klientům maximální integraci. V integračních a transformačních snahách organizace pokračuje i nadále.
V roce 2014 byl pronajat domek na ul. T. G. Masaryka , kde je poskytována služba DOZP deseti klientům se střední a vysokou mírou podpory. Tento způsob poskytování služby osobám s vysokým stupněm postižení se velmi osvědčil, proto byl v roce 2016 pronajat další domek na ul. Hraniční 17 pro 6 klientů.
Rok 2016 přinesl rozsáhlé změny. Ve spolupráci se zřizovatelem DNR Svitavy Krajským úřadem Pardubice, odborem sociálních věcí a s městem Svitavy vznikl nový projekt, který ve svém výsledku znamenal opuštění stávající hlavní budovy na ul. T. G. Masaryka 9/33. Tuto budovu využije město Svitavy pro rozšíření své organizace Seniorcentrum. Došlo k převodu hlavní budovy z majetku Pardubického kraje do majetku města Svitavy. Pro klienty DNR byly vybudovány dva nové domky, které jsou postaveny na území města Svitavy. V domcích je poskytována sociální služba domov pro osoby se zdravotním postižením, je zajištěn nepřetržitý provoz a zdravotnická péče. Každý domek obsahuje dvě zcela samostatné domácnosti. Každou jednu domácnost obývá 6 klientů s vysokou a nejvyšší mírou podpory. Klientům je zajištěno dostatek soukromí, garance vysoce odborné péče a individuální přístup, vč. samozřejmého využívání všech dostupných služeb ve městě. V areálu Domova na adrese T. G. Masaryka 9/33 zůstal nadále pouze samostatně stojící domek „U Parku“, kde je deseti klientům poskytována služba domov pro osoby se zdravotním postižením. V přízemí domku je prádelenský provoz. Z důvodu odstěhování z hlavní budovy bylo zrušeno poskytování odlehčovací služby.
V souvislosti s plánovanými změnami došlo v tomto roce k nákupu nové administrativní budovy na adrese Svitavy, Tkalcovská 381/1. Do těchto nových prostor byl v květnu 2017 přestěhován ekonomický úsek a ředitelství organizace. S platností od 1. 7.2017 došlo ke změně sídla organizace na výše uvedenou adresu.
Od 1. 10. 2017 byla nově zřízena ambulantní služba sociálně terapeutické dílny pro klienty DNR i zájemce z řad veřejnosti.
